Historie vzniku plemene...
Předpokládá se, že místem vzniku kokršpaněla je Iberský poloostrov. Původem všech dlouhosrstých psů, kteří se využívali na lov ptactva, byl pradávný španělský slídící pes. Existuje však mnoho názorů, že původ těchto slídících psů by lidé měli hledat spíše na Balkáně, odkud se tito psi rozšířili do západní Evropy společně s Kelty. Existuje však ještě jeden názor, který říká, že toto plemeno vzniklo v Malé Asii. V pradávných španělských písemnostech totiž o těchto psech není žádná zmínka.
Původně se všichni slídící psi nazývali „španělé“. Později z nich byly zformovány 2 druhy plemene. Španělé malého vzrůstu byli pro svou malou postavu byl výborně předurčeni k vystrašování lovených ptáků, především sluk, z hustého porostu keřů , kde by to vysoký pes nezvládl. Začátkem 19. století existovaly 2 druhy Španělů:1)větší a rychlejší, tj. „springeršpaněl“,2) menší „kokršpaněl“.
Španělé byli velice rozšíření jak na evropském kontinentě, tak i v Británii. Ale až Angličané, kteří měli obrovskou zkušenost ve vývinu a šlechtění plemen psů, založili v roce 1885 první „španěl klub“. Díky nim a jejich snaze byly zachovány různé mnohobarevné druhy španělů, kteří existují dodnes. Existuje několik verzí původu slova kokr. Nejspíše vzniklo z anglického slova „woodcock“(sluka lesní). Druhá část názvu psa prozrazuje místo jeho vzniku - Španělsko.
Rok 1879 se počítá jako rok vzniku kokršpaněla. V tomto roce byla založena rodová linie psa Obo, který se počítá jako první pes kmene anglických a amerických kokrů. Britský klub uznal toto plemeno v roce 1892 a první standard anglického kokra byl vyvinut v roce 1902. Zpočátku neexistovalo rozdělení na anglického a amerického kokra a psi se na výstavách demonstrovali společně, jako jedno plemeno. V roce 1920 pes jménem Red Brucie dal svým potomkům amerických kokrů zcela nové, odlišitelné znaky. Jsou jimi dlouhé nohy, kratší záda a delší krk. Plemeno současného amerického kokršpaněla se vyvíjelo během celého století. Ve čtyřicátých letech vznikly psi s bohatě vyšlechtěnou srstí, měli zároveň delší přední nohy, tudíž výše postavenou hruď, byli kompaktní postavy, měli krátkou hlavu, kupolovitou lebku a objemný hluboký čumák. Angličtí a američtí kokři jsou všude ve světě velice populární. Anglický kokršpaněl je chován jako lovecký pes, ale také jako domácí mazlíček. Amerického kokršpaněla chovají ve většině případů pouze jako domácího společníka. Je zároveň jedním z klenotů psích výstav.